Tóny písně v koruně stromu

25. dubna 2014 v 17:46 |  Téma týdne
Aneb o stomě v zahradě jednoho kláštera.

Nádherný a na první pohled výrazný strom stojí na okraji zahrady už přes 200 let. Majestátně vyhlíží až do horních pater obytné budovy kláštera. Jeho větve se sklání nad místem, kam kdysi usedali mniši, aby si odpočinuli nebo se pomodlili. Kolik takových modliteb už musel strom vyslechnout? Více, než doteď vyřknul kdokoli z nás. Kolik myšlenek musel zachytit? Jen tam tak stál a tiše poslouchal slova z duše lidí.
A jaká je modlitba tohoto vzrostlého velikána? Zeptal se ho někdy někdo? Ne. Nikdo se o něj nikdy nezajímal. Alespoň ne tímto způsobem.
Proto bychom si ho měli vážit. Proto, že je to jeden z mála, kdo umí naslouchat. Naslouchá, aniž by z toho cokoliv měl. Naslouchá proto, že někdo potřebuje, aby vyslechnul jeho přání.
Jednou, až doroste do nežádoucích rozměrů, ho pokácí. Pak na jeho místo zasadí nový. Krásný svěží strom, který bude mít spoustu času před sebou. A možná...
Možná do tohoto pokračovatele přejde kus z jeho předchůdce. Přejde do něj tón lidské písně. A pak bude připraven dál naslouchat našim modlitbám a přáním.

Tento strom opravdu existuje. V úterý jsem měla tu čest prohlédnout si ho. Bohužel nebyla příležitost ho vyfotit, ale myslím, že vaše fantazie si poradí sama.

Snowy
 

Poděkování - mé 1. video na YouTube

20. dubna 2014 v 18:51 |  Z deníku
Chtěla bych vám všem strašně moc poděkovat za všechny hezké komentáře, které mě už několik dní překvapují. Ale asi bych svoje díky nevyjádřila jen tak slovy, takže jsem se odhodlala a vytvořila své první video, které jsem umístila na YouTube. Hope you like it :)

Knihomol má taky své poddruhy

18. dubna 2014 v 17:42 |  Téma týdne
Napadlo vás to někdy? Že člověk v parku zahloubaný v knížce o nekonečném dobrodružství není to samé, co člověk po nos v naučné literatuře? Já už o tom kolikrát přemýšlela, hlavně když jsem se rozhodovala, jaký článek napíšu na téma týdne. Rozdělila jsem knihomoly do několika poddruhů - překvapivě podle toho, co a jak moc čtou. :)

1. KNIHOMOL BYZNYSOVÝ - leží jen v těch knihách, které mu můžou v budoucnu něco přinést. Např. pokud zrovna ve škole začnou brát Newtonovy zákony, okamžitě letí do knihovny a pak před hodinou nalije do hlavy kapitolu, která se má probírat. A samozřejmě dělá, jako kdyby všechno znal od přírody a vymyslel a žádné knihy nepotřeboval.

2. KNIHOMOL OTRAVNÝ - tráví většinu svého volného času přelouskáváním knih jeho oblíbeného zaměření. Zbytek volna využívá na terorizování ostatních svým bohatým ( a mnohdy nudným ) výkladem o něčem, co nikoho nezajímá. Pozor! Neplést s kamarádkou, která se vám zrovna barvitě snaží sdělit obsah poslední kapitoly " toho nekonečně úžasného románu, co ho v knihkupectví mají už jenom dva kusy".

3. KNIHOMOL VERENEOVSKÝ - většinou s ním bývá lehké pořízení. Nikoho do svého světa netahá, ale na požádání převypráví jakoukoliv kapitolu z knih Julese Vernea. Nečte samozřejmě jenom Vernea. I když na tom tolik nesejde, jelikož všechny jeho ostatní knížky se stejnak týkají techniky a napínavého dobrodružství.

4. KNIHOMOL KOŇSKÝ - miluje koně. A knihy o koních. Dokáže bezpečně poznat, která koňská literatura je brak, a která stojí za to. Pokud se v knize vyskytne chyba, nejméně v hlavě si ji opraví a pak zařadí titul do šuplíku "od dalších rádoby spisovatelů, co si představují koně přibližně jako zebru se sedlem".

5. KNIHOMOL ROMANTICKÝ - vyžívá se v červené knihovně, která jako kdyby mnohdy kopírovala jeho život. Nebo jeho život kopíruje ji? Je to člověk dost citově zaměřený a nebojí se o knihách, které přečetl mluvit a hodnotit jejich příběh.

6. KNIHOMOL MAMINKOVSKÝ - knížky má rozhodně moc rád a nedokázal by bez nich žít ani měsíc. Problém je ( nebo možná není ), že si neumí vybrat vlastní žánr. Většina jeho knih pochází z maminčiny knihovničky, která je už celá léta ochotně k dispozici. To neznamená, že maminčiny knihy jsou špatné, jen by občas měl každý zkusit jít svojí cestou.

7. KNIHOMOL FANTASY - hodně častý druh. Líbí se mu fantazy literatura a tajemné příběhy, které okupují hobiti, elfové a překrásné víly s těmi nejušlechtilejšími úmysly - zachránit hlavniho hrdinu. Pokud už musí přesedlat do filmové branže, chytí se všeho, co kdy spatřilo světlo světa pod názvem " na námět J.R.R.Tolkiena ".

8. KNIHOMOL VĚDECKÝ - pokud už něco čte, tak je to o vědě. Jakémkoli odvětví vědy. Zajímá ho to tak, že se nedá ničím vyrušit, ani dopadem atomové bomby. O tu se přece nemusí nijka zvlášť starat, až se dostane ke kapitole o ní, zjistí, co potřebuje.

9. KNIHOMOL MÓDNÍ - čte to, co je zrovna v módě a nikdy se nezmiňuje o své oblíbené knize. Pokud by byla jiná než ostatních, mohla by přece poškodit jeho pověst. Pokud letí upíři, vyžívá se v upírech. Pokud letí elfové, vyžívá se v elfech. Jeho knihy musí mít perfektní a slušivou obálku.

Doufám, že jsem vypsala opravdu všechno a na nic nezapomněla. Pokud máte ještě nějaký poddruh, napište mi ho, prosím, do komentářů. Našli jste se v nějaké definici? Nebo jste v ní poznali někoho ze svého okolí?
 


Moje první fotky jara 2014

17. dubna 2014 v 16:03 |  Místa, co stojí za fotku
Rozhodla jsem se podělit se o pár mých fotek jara, které jsem pořídila na začátku dubna. Doufám, že se budou líbit :).










P.S. Prosím, nepište mi, že to mám ze špatnýho úhlu nebo špatně zaostřený a tak podobně. Nikdy jsem ještě takhle na blog nefotila, jsem začátečník ve focení. Dělala jsem to proto, že mě to bavilo a doufám, že vás bavilo si fotky prohlížet.

Snowy

Poklady mojí knihovničky

11. dubna 2014 v 19:35 |  Z deníku
Přemýšleli jste někdy, jaké poklady v podobě knížek vlastníte? Otevřeli jste prosklená dvířka své knihovničky ( v mém případě ) a zavzpomínali, od koho ty všechny knížky máte? Jestli ne, tak to pojďte udělat se mnou. Vybrala jsem svoje největší poklady, které nemusí být vždycky poblíž, ale tak nějak v mém srdci pořád zůstávají.
1.Knížky v angličtině, myslím, že jsem je dostala od jedné Američanky. :)
2. Dva kousky ze série Artemis Fowl. Dobrodružné, napínavé, místy vtipné a hlavně - všechno zapadá do děje tak, jak by mělo. Dostala jsem se k nim přes spolužačku, která je četla ve škole. Jako první jsem si koupila Ztracený ostrov, jelikož jsem potřebovala knížku na dovolenou a na Artemise jsem se vážně těšila. Na další dovolenou bylo jasné, když jsem Časový paradox objevila v knihkupectví, kdo se mnou pojede. Rozhodně doporučuju.
3. Dárek k narozeninám od rodičů. Rozhodně knížka, která chytne za srdce. Četla jsem ji asi před 3 roky, dneska už by na takovou bichli nebyl čas. Ale doufám, že se ke Kájovi někdy vrátím. Kdo nezná, tryskem do knihovny :).
4. Knížky z edice Můj příběh. Každá je napsána jako deník určité osoby z nějakého období - např. vlády královny Viktorie, druhé světové války nebo třeba zkázy Pompejí. Knížky sice tenoučké, ale poutavé. I když může zamrzet, že ne vždy končí zrovna happy endem.
5. Moje nejoblíbenější, nejmilejší a ještě milionkrát nej knížka! Děti z Bullerbynu jsem měla ráda už jako malá a pokaždé, když se k ním vrátím, přála bych si bydlet s nimi na třech statcích, hrát si na ostrůvku a poslouchat dědečka. Myslím, že je to jeden z nejkouzelnějších příběhů. Pokolna Astrid Lindgrenové.
6. Luxusní trilogie od Isobelle Carmody vypráví příběhy Kožešinky - malé "míšenky", která se stará o poraněná zvířátka a opatruje stromy Stařešiny. Krásné a skoro pohádkové počtení. Jen se ten pěkný obal hodně rychle opotřebuje, i když knížku jen držíte v rukou ( viz Výprava do neznáma ).
7. Kdo by neznal Harryho? Klasika. Samozřejmě mám i sedmý díl, ale ten momentálně čeká v šuplíku nočního stolku, až budu mít čas na přečtení. Dříve jsem byla hrozná pottrofilka, takže mám i pár figurek, obří plakát a ručně vyrobenou hůlku od taťky :D.
8. Další svědek mého pottrofilství ( dneska si jdu pustit Fénixův řád - jsem nenapravitelná :) ). Tenhle opravdu velký lexikon od Steva Vander Arka obsahuje všechny pojmy z Harryho Pottra. Jednou jsem podle něj i vypočátala, kolik bylo Brumbálovi, když umřel. A nechtějte vědět, kolik tahle "knížečka" stála...
9. Omlouvám se za nekvalitní fotku. Knížka je poslední díl série Řada nešťastných příhod od Lemony Snicketa. Který blázen, když jde do knihkupectví, si koupí poslední díl něčeho, co nikdy dříve nečetl? Já! Nevím proč, ale u téhle knížky jsem se dostala jen do půlky, a pak už to nešlo. Holt, pravý čas na přečtení musí uzrát, stejně jako každá myšlenka.
10. Zapomenuté pohádky z lesních tůní jsem dostala od tety, když jsem byla o "něco" menší. Už jen podle titulní strany si musíte představit, jak krásné jsou ilustrace uvnitř. Jedna z nejhezčích knížek, díky, teto :).

Nečekala jsem, že mi to vyjde na deset bodů, ale když už, tak už. Samozřejmě když vidím nějakou jinou svojí knížku, taky mi u ní vyvstane spousta vzpomínek. Ale snažila jsem se vybrat ty opravdu nej. Pokud jste nějakou četli, napište mi do komentářů, stejně tak, pokud na nějakou chcete recenzi ( a né, na Harryho NEBUDU dělat recenzi... ).


S pozdravem Vaše Snowy

Život mimo Zemi - já mimo Zemi

4. dubna 2014 v 20:57 |  Téma týdne
Taky si někdy připadáte jako mimozemšťani z jiné planety? ( Omlouvám se, to ani mi tam pořád skáče a nejde odstranit - takže pokud ho pořád vidíte, nezbývá než při jeho čtení zavřít oči. ) Přiletěli jste na Zemi a jste jak v bludišti bez východu? Já si opravdu tak někdy přijdu. Někdy...tedy hlavně na hodinách Informatiky. Vlatně správným názvem ( a teď se podržte ) Využití digitálních technologií.

Můj slovník se v těch 45 minutách omezuje na " Problém ", " Ono samo ", " Nejde " a " Jak se to dává zpátky? ". Rozumějte, nejsem žádný počítačový zabedněnec, přehrávám fotky sem a tam, stahuju hudbu, jak se mi zachce, baví mě vytvářet prezentace. Ale dejte přede mě takový Gimp a jsem v koncích. Hlavně u kopírování... Posuďte sami.

Zadání: Překopírujte autu na obrázku dvě okna na boční straně. První - hotovo. Druhé - ok, taky. Ale...proč je tam teď ještě třetí okno? ( Ne, nezmáčkla jsem 2x " vložit " ). Takže zpět a znova. První - fajn, druhý - mám. A PROČ JE TAM SAKRA ZASE TO TŘETÍ OKNO? Asi se množí...

Po chvilce už se domáhám pomoci kamarádky vedle. Neví. Nezbývá nic jiného, než zvednout ruku a poprosit našeho učitele o pomoc. S úsměvem přijde a já mu představím svá tři okna na jedné straně auta ( inspirace pro návrháře aut ). Na chvilku se otočí ke spolužačce, aby jí s něčím pomohl. Když se vrátí ke mně, pozastvaí se...

A já si v duchu říkám: "Tak pane učiteli, já už tam mám ty okna čtyři..."

Alice a... Dóóst dobrá rodinka

30. března 2014 v 17:08 |  Knížky
Autor: Karen McCombieová
Originální název: The Past, the Present and the Loud, Loud Girl
Počet stran: 206
Popisek: Hledáš dóóóst dobrou kámošku? Třináctiletá Alice bude pro tebe tou nejlepší. Hrdinka dóóóst dobrých příběhů řeší stejné problémy jako všechny holky po celém světě : spory se sourozenci, nepochopení ze strany rodičů, vztahy s kamarádkami a první lásky. Pro začátek varování: Nikdy si nezkoušejte ostříhat ofinu, když máte špatnou náladu.

Když jsem před několika týdny zavítala do knihkupectví, abych si zlepšila náladu, náhodou jsem objevila čtyři díly mých oblíbených knížek od Karen McCombieové. Hned jsem věděla, že minimálně jedna knížka se mnou odejde. Nakonec jsem se rozhodla pro první díl celé série s názvem Dóóóst dobrá rodinka.

Hlavní postavou je třináctiletá Alice Loveová, která bydlí ve čtvrti Crouch End v Londýně se svým tátou, sestrami Linn a Jablou a bratříčkem Torem. Občas na ně dohlíží jejich babička, která místy knihy řídí celou rodinu, ale dokáže ji taky usmířit a udržet pohromadě. Maminka dětí je sice několikrát v knize zmíněna, ale budete si muset ještě počkat na poodhalení jejího příběhu.

Autorka osobou Alice nechává čtenáře nahlédnout do života rodiny Loveových, který je obvykle plný chaosu, nepořádku, problémů a různých zvířat, která díky Torovi našla nejméně v jeho pokojíčku nový domov. Alicin tatínek brzy oslaví 40. narozeniny a pro holky není moc lehké dohodnout se na dárku. Navíc do Alčiny třídy přijde nová spolužačka - Kyra Daviesová. S touhle vlezlou a drzou holkou bude mít Alice dost velké problémy, zvlášť když s ní a svojí nejlepší kamarádkou Sandie musí pracovat na dějepisném projektu.

Knížka je napsaná úžasně čtivě, zhltla jsem ji od první do poslední stránky. Snad už každé kapitoly jsem se smála. Alice mi ukázala ( jako spousta jiných knižních hrdinek a hrdinů ), že každý problém má své řešení. S lehkostí mi dokázala opět představit celou svou rodinu.

Moje hodnocení: ♠ ♠ ♠ ♠ ♠

Kam dál